Na ženy se odjakživa nahlíží jako na nositelky a dárkyně života. S rozvojem znalostí reprodukce se ale postupem času zjistilo, že na vzniku potomka se muž podílí, alespoň co se genů týče, do stejné míry jako žena. Lidská genetická výbava je totiž složená z celkem 46 chromozomů a z toho přesně polovina pochází od otce. Které naše znaky, vlastnosti a rysy jsme podědili po tatínkovi?
Holka, nebo kluk?
Jednou z obecně známých, ale vůbec nejzásadnějších věcí, o které v životě svého potomka „rozhodne“ otec, je pohlaví. „Zda se narodí holčička, či chlapeček, je dáno hned na počátku tím, jaký pohlavní chromozom nese spermie, která úspěšně splyne s matčiným vajíčkem. Pokud je totiž nositelkou chromozomu X, pár bude mít děvče. Bude-li úspěšnější spermie s chromozomem Y, bude to chlapec,“ vysvětluje Kateřina Veselá, lékařka a ředitelka reprodukční kliniky Repromeda.
Krásní otcové plodí krásné dcery
Ze studie Davida Perretta a Elisabeth Cornwellové z University of St Andrews z roku 2008 vyplynulo, že maskulinní muži přivádí na svět syny s podobně mužnými rysy. To, jestli budou synové také krásní, už ale neovlivní. Kdo však z krásy svých otců těží, jsou prý právě dcerky. Pozorováním velkého množství rodinných snímků vědecký tým navíc zjistil, že atraktivita matky nehraje v kráse roli nejen u děvčat, ale ani u chlapců.
Duševní zdraví
Je poměrně známým faktem, že těhotenství v pozdním věku matky zvyšuje u potomka riziko výskytu vývojových vad. Vysoký věk však hraje roli i u otce. „U dětí tatínků starších 45 let se zvyšuje pravděpodobnost některých psychických onemocnění. Jde například o autismus, schizofrenii, bipolární poruchu, ADHD a další,“ popisuje Kateřina Veselá. „S věkem u muže klesá kvalita spermií a v průběhu jejich tvorby dochází k častějším mutacím, které vedou ke vzniku zmíněných nemocí,“ dodává.
Strach ze zubařů
Návštěva zubařů nepatří mezi populární záležitosti. Paniku, kterou někteří jedinci při prohlídce u zubního lékaře prožívají, podle vědců přebíráme socializací od svých rodičů. A to především ze strany otce. Aby toho nebylo málo, také zdravotní potíže se zuby dědí potomci spíše ze strany tatínka. Ačkoliv má zásadní vliv na zdraví zubů především strava a pravidelná péče, dítě může po otci zdědit například stěsnaný chrup, což vede k ukládání plaku, a tedy vyšší kazivosti.
Srdeční záležitosti
V roce 2012 tým vědců z univerzity v Leicestru zjistil, že určitá forma genu, který se nachází na mužském chromozomu Y, zvyšuje pravděpodobnost srdečního selhání u svého nositele o celých 50 procent oproti zdravé populaci. Zjistili také, že tuto variantu genu vlastní přibližně 20 procent britských mužů. „Zplodí-li takto postižený muž syna, pravděpodobně mu tento svůj ‚nešťastný‘ gen také předá spolu s chromozomem Y,“ popisuje princip dědičnosti Kateřina Veselá. Vedle kouření, špatných stravovacích návyků a stresu tak jde o jeden z nejvýraznějších faktorů, který se na srdečním selhání podílí.
