Přestože je podle odborníků ideální biologický věk ženy pro založení rodiny dvacet pět let, realita je z různých důvodů často odlišná. Jak velký je z hlediska reprodukce rozdíl, jestliže je ženě 20, 30 nebo 40 let? Jakým způsobem se věk promítá do zdravotních rizik a ovlivňuje vznik genetických vad plodu? A jak se mění šance přirozeně otěhotnět?
Reprodukční věk ženy
Reprodukční věk ženy se obvykle vztahuje na období od puberty do menopauzy, kdy je žena schopna otěhotnět a mít děti. Jakmile dívka začne menstruovat, znamená to, že její tělo dosáhlo fáze, ve které je schopné ovulace, a tedy potenciálně i otěhotnění. Ovulace obvykle předchází první menstruaci, ale může také následovat krátce po ní. Vzhledem k tomu, že mladé dívky často mají nepravidelné menstruační cykly, může být těžké přesně určit, kdy k ovulaci dojde. Doba, kdy menstruační cykly definitivně skončí – menopaua, je pak také konec reprodukčního období.
Nejplodnější je žena mezi 20. až 25. rokem
Po fyzické stránce je tělo ženy na těhotenství připraveno nejlépe v mladé dospělosti. Podle odborníků na reprodukční medicínu je ideální biologický věk prvorodičky 25 let. Žena je v tomto období plná energie, její vaječníky jsou ve skvělé kondici, porodní cesty pružné a hrozba předčasného porodu nízká. Rovněž nebezpečí vzniku genetických vad u plodu je optikou věku minimální.
„Pokud má žena 25 let, riziko, že se jí narodí dítě například s Downovým syndromem, je 1 ku 1350,“ přibližuje MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., ředitelka reprodukční kliniky REPROMEDA.
S přibývajícím věkem výskyt genetických anomálií prudce stoupá. „Pro srovnání, čtyřicetiletá těhotná žena již čelí v případě Downova syndromu riziku 1 ku 100, o čtyři roky později dokonce 1 ku 30. V tomto případě je proto vhodné provést neinvazivní test PrenatalAdvance, který z krve těhotné ženy detekuje nejčastější odchylky v chromozomech plodu už od desátého týdne těhotenství,“ radí lékařka.
Také samotná šance otěhotnět je v rané dospělosti mnohem vyšší. V případě, že jsou oba partneři zdraví a mají pravidelný pohlavní styk, je šance na oplození v průběhu jednoho cyklu přibližně 25 %.
Plodnost ženy po 30. a 35. narozeninách klesá
Přestože je dnes běžné mít první dítě až po třicítce, tělo se zkrátka řídí biologickým věkem a v oblasti reprodukce začínají probíhat postupné změny. Pravděpodobnost, že žena otěhotní v průběhu jednoho cyklu, je v 31 letech 20 %, po dosažení pětatřicítky již dokonce jen 12 %.
Po 35. roce života navíc nastává největší propad v počtu a kvalitě vajíček, což se následně s každou další menstruací ještě prohlubuje. Rovněž se zvyšuje riziko samovolných potratů, výskytu genetických vad plodu či hrozba porodu císařským řezem.
Podle údajů ČSÚ[1] tímto způsobem přivedla dítě na svět až třetina rodiček starších 35 let. Jaké má však žena možnosti, pokud stále nemá vhodného partnera k založení rodiny, případně jí početí dítěte neumožňují jiné okolnosti?
„V dnešní době je možné využít metodu zvanou social freezing, kdy dojde k odběru kvalitních pohlavních buněk a jejich uchování na pozdější dobu. Touto cestou si žena pojistí svou plodnost do dalších let,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Veselá. „Přestože je ideální věk pro odběr vajíček do 25 let, je možné si je nechat zamrazit i později,“ upozorňuje lékařka.
K uchování vajíček se používá moderní metoda zvaná vitrifikace, během níž dojde k prudkému ochlazení buněk až na finální teplotu ‒196 °C. Vajíčka v nezměněné kvalitě je takto možné uchovat až několik desítek let.
Plodnost ženy po 40
Žádný vhodný partner do života? Nutnost finančně se zabezpečit? Také třeba touha cestovat, vzdělávat se, budovat kariéru, případně zdravotní komplikace. Důvodů, proč se žena pokusí poprvé otěhotnět až ve čtyřiceti letech, může být celá řada. Po biologické stránce je však takové těhotenství spojeno s celou řadou rizik.
Již samotná snaha o početí bývá provázena obtížemi, často i psychickým strádáním, jelikož šance na přirozené otěhotnění je v tomto věku přibližně 5 %. Pokud se čtyřicetileté ženě vůbec podaří počít, čelí vyššímu riziku samovolného potratu a vzniku genetických vad u plodu. Tyto ženy během těhotenství též častěji bojují s vysokým krevním tlakem či těhotenskou cukrovkou. Starší rodičky rovněž ve vyšší míře podstupují císařský řez. Případný přirozený porod pak trvá obvykle déle než u mladších žen. Zároveň se zvyšuje riziko většího poranění porodních cest.
Čtyřicetileté prvorodičky však dnes nejsou výjimkou. Pokud se vše podaří, výhodou starších maminek může být vyzrálost, nadhled, případně větší psychická pohoda.
TIP: Jak věk ovlivňuje mužskou plodnost?
Jak zjistit plodnost ženy?
Přibližnou představu o plodnosti ženy poskytne ženám Femme test. Z odebraného vzorku krve prozradí, jakou máte zásobu vajíček, a tedy jaká je vaše šance na budoucí přirozené početí, nebo kolik se případně povede získat vajíček při odběru za účelem umělého oplodnění.
Při testu zjišťujeme hladinu hormonu AHM (Antimülleriánský hormon), který řídí proces dozrávání vajíček, a společně s ním hladinu prolaktinu a thyrotropinu, které spoluvytváří obraz o vašem reprodukčním zdraví.
TIP: Přečtěte si, jaké jsou další příčiny ženské neplodnosti.
Jaká je věková hranice pro umělé oplodnění?
Zdravotní pojišťovny hradí léčbu neplodnosti ženám, kterým se nedaří otěhotnět přirozenou cestou od 22. do 40. narozenin.Léčbu neplodnosti mohou ženy podstoupit i v případě, že jim více než 40 let, zdravotní pojišťovny však metody a postupy spojené s IVF již neproplatí. Ani toto však není bez limitu. Zákon totiž povoluje provádět metody asistované reprodukce pouze do 49. narozenin ženy.
[1] https://www.czso.cz/documents/10180/167607725/13005322q2_091-105.pdf/74279126-f725-46bd-be88-ec370964a28e?version=1.1
